Bylo krásné jaro, ale Vochomůrka měl hroznou rýmu, až se celá chaloupka otřásala při jeho kýchání. Křemílek chtěl svému kamarádovi pomoci a rozhodl se, že uvaří šípkový čaj. Ale to nebude tak lehké, když je jaro a místo šípků jsou teprve kvítky. V tom naštěstí pomohlo sluníčko, když jedné z růžiček pomohlo dozrát dříve. Když Křemílek chystal čaj, zjevila se ve dveřích růžička, která neměla kde uklízet, když z jejího šípku mají Křemílek a Vochomůrka čaj. Než se stačil Vochomůrka napít, hodně se kýchl až milou růžičku i s ostatním vybavením chaloupky odkýchnul pryč. A tak se jí vydali hledat. Ale našli jen jezevce, brouka prskavce a vodníka, který vařil mlhu. V té mlze bloudili tak moc až zabloudili domů. Byli tak smutní, že růžičku nenašli. Ale když vešli do chaloupky, měli hned náladu zpět. Růženka na ně totiž čekala doma i s čajem pro Vochomůrku.
Loading ...
